Svatební zvyky

Svatební zvyky a tradice patří k nepostradatelným činům každé svatby, zpravidla se liší dle jednotlivých krajů, věku a povahy snoubenců. Původ většiny svatebních zvyků sahá až do období předkřesťanského, řada z nich je spojena s náboženskou a lidovou tematikou, ostatní mají nejasný, zpravidla pouze symbolický původ. V současné době slouží svatební zvyky pro oživení svatby, rozveselení svatebčanů a zpestření zábavního programu. V minulosti však byly stejné svatební zvyky praktikovány z určitého přesvědčení a jejich význam zastával vážnou a velmi důležitou funkci.

Pokud zapátráme hluboko v minulosti, setkáme se svatebním zvykem, který měl odhalit povahu ženicha a nevěsty. Pro ženicha byl na prahu nevěstina domu připraven špalek se sekerou a láhev dobrého vína. Pokud se ženich rozhodl nejprve napít dobrého vína, bylo to zlé znamení, jelikož se předpokládalo, že bude holdovat pití a zábavě. Pokud však sáhl po sekeře znamenalo to, že z něho bude velmi dobrý hospodář a oddaný manžel. Od nevěsty se naopak očekávalo, že jakmile vstoupí do ženichovy světnice chopí se metly a do nejmenšího drobečku zamete podlahu. To byl důkaz toho, že chce být dobrou hospodyní a manželkou.

Ve svatební den by měla být nevěsta vystrojena čtyřmi, velmi důležitými věcmi, které přispívají ke štěstí v manželství. Na sobě by měla mít něco půjčeného, něco zděděného, něco modrého a něco darovaného.

V dnešní době jsou svatební zvyky praktikovány během celého svatebního dne, zpravidla se začíná rozsypáváním okvětních lístků před nevěstou. Tento pohanský zvyk je spojen s bohyní plodnosti, která měla požehnat novomanželům.

Po svatebním obřadu dochází k posypávání novomanželů rýží, která může být nahrazena dalšími obilovinami, oříšky, rozinkami, papírovými konfetami, drobnými bonbony (lentilkami) nebo fíky. Tento zvyk je dodržován téměř na všech svatbách, ale málokdo ví, že je spojen s přilákáním bohyně plodnosti, která má za úkol dát novomanželům do vínku mnoho dětí.

V některých částech Čech i Moravy se dodnes praktikuje zvyk zvaný „zatahování“, jímž se musí ženich vykupovat z mládežnických hříchů. Jakmile novomanželé vyjdou z obřadní síně je před nimi natažen provoz, přes něhož nelze projít. Provaz je zdoben barevnými stuhami, květinami, ale i prázdnými lahvemi.

K oblíbeným a velmi praktikovaným zvykům patří nasazování chomotou nebo koule na ženichovu nohu. Nevěsta obdrží svazek klíčů, z nichž by měl alespoň jeden pasovat do zámku. Pokud však žádný klíč není tím pravým musí řetěz přeříznout zpravidla starým rezavým pilníkem. Pokud ani jedna cesta nevede ke zdárnému konci je zapotřebí uplatit žalářníka láhví kvalitního alkoholu.

Během svatebního oběda je tradičním zvykem pojídání polévky z jednoho talíře, což symbolizuje jejich budoucí spolupráci. Podstatnějším významem je však tento symbol spojen se společným rodinným krajícem, z něhož by si manželé měli brát a dávat rovným dílem.

Harmonie spolupráce je také spojena s rozbíjením talířů, důraz se klade na pečlivost a rozdělení si úkolů během úklidu střepů, které mají navíc přinést novomanželům hodně štěstí. Během úklidu je rozhodující rozdělení prací, ten, kdo bude zametat, tím bude zametáno v manželství, ten, kdo bude držet lopatku, ten bude mít v manželství hlavní slovo.

Únos nevěsty patří k neodmyslitelným tradičním zvykům každého svatebního dne, jenž se praktikuje v pozdních odpoledních hodinách. Únos má symbolizovat dívčino odloučení od rodiny a začlenění se do rodiny nové. Ženich je poté nucen svoji vyvolenou hledat, pokud ji však není schopen najít, musí za ni zaplatit vysoké výkupné.

Nastávajícím okamžikem zakončení svatebního dne je nevěstin hod kyticí, jenž hází otočena zády k hostům a přes rameno. Dívce, která kyticí chytí, je dle pověry předurčeno se do roka vdát. Pro muže je připravena hra s nevěstiným podvazkem, ženich sundá nevěstě podvazek pusou a poté ho vhodí mezi svobodné muže. Ten, který podvazek chytí by se měl dle pověry jako první oženit.

Konec svatebního dne završuje přenesení nevěsty přes práh společného domova, čímž se dle tradic přelstí zlí duchové hlídající dům. Modernější verze tímto symbolem značí začátek nového, společného života.